Oslava, Chvojnice a dvě šílený ženský…:o) (30.7.2004)

 

Bylo sobotní ráno a na zastávce v Kohoutovicích se sešla naše dvoučlenná výprava – já a Míša. Vyrazily jsme dle plánu k nádraží na vláček a za hodinu na to jsme už byly v Náměšti nad Oslavou. Míša vymyslela trasu, tedy spíš prostě oprášila trasu, kterou jsme obě znaly. Odhad vzdálenosti byl cca 25 km na celý výlet, takže se trošku vyděsila u prvního rozcestníku v Náměšti, kde psali, že jen na Senohradský mlýn je to rovných 17 kiláků :o) Nicméně jsme vyrazily…

Pěkně po červené, alejí až k lesu a pak k řece. Kolem řeky to bylo docela terénní, ale zvládaly jsme to v pohodě. Občas se udělal přestávka na jídlo a pití, občas jsme někoho potkaly, prostě pohodička. Na tomhle úseku nám dal asi nejvíc zabrat výstup nad řeku ke zřícenině Lamberka. Pak jsme se plížily dál a dál až jsme došly k chatové oblasti. Tady to bylo složitější, protože tam nebyl stín a pěkně do nás peklo sluníčko, což se nám ani jedné moc nelíbilo. Kousek před Senohradským mlýnem nám nějaký pán u chaty poradil, ať to vezmem jinudy, že nepolezem aspoň do dalšího kopce… jeho radu jsme i přes počáteční nedůvěru uvítaly a opravdu jsme už za chvíli byly u mlýna :o)

U mlýna měla být někde „kantýna“…nenašly jsme ji, nic jinýho se k tomu říct nedá… Tak jsme si na druhé straně řeky udělaly malý piknik ze zbytku našich zásob jídla a pití a pak jsme vyrazily po modré značce kolem Chvojnice do Kralic. Mělo to být podle značek asi 12 kiláků. No, morálních sil už moc nebylo, fyzické došly už na červené značce :o) Ale šly jsme… Přelezly jsme Kozí hřbety s vyhlídkou, nakonec jsme si odpočinuly asi 3 kiláky před nádražím a naládovaly jsme do sebe sáček Ovocných čoček, který máme obě rády. Takto posilněné jsme se v tom vedru doplížily k poslednímu rozcestníku a pak už to bylo k nádraží kousek. Jenom nám ujel vlak a další jel až za hodinu a půl, tak jsme svojí návštěvou poctily místní hospodu U nádraží. Vypily jsme jim tam kofolu a jelo se do Brna :o) Byl to super výlet, i když byl pěkně náročný v tom vedru :o)