Pro ty, kdo to neznají… tak existují jistí kačeři z Kačerova od Walta Disneye a ti mají příručku Malého sviště…
Tak teď se sama děsím, co z tohodle vznikne. Píšu to
jako jedinou věc na webu v první verzi na papír s úmyslem, že to pak
přepíšu na komplu v práci. Jo, teď by se mi kompl hodil doma :o)
Nebude to žádná univerzální příručka pro přežití ve volné
přírodě. A to hlavně z tohoto důvodu. Jde o to, že každý člověk vydrží
něco jiného, ať už jde o délku trasy, váhu a velikost batohu, vybavení, komfort
spaní, množství oblečení, jídla a pití a tak vůbec. Prostě bych nerada, aby
padle podle toho, co vydržím venku já, někdo jinej někde zmrznul :o) nebo umřel
hlady a únavou… Takže berte to jen jako stručné shrnutí toho, jak a s čím jezdím
na výpravy já :o)
Jo, byly časy, kdy sem vyrazila s batohem Gemma 75
narvaným k prasknutí. Táhla sem sebou mimo spacáku, karimatky, celty,
ještě hromadu oblečení, jídla a spoustu různých „drobností“. Bágl vážil asi
dvacet kilo a to sem jela ven jen na JEDNU noc :o) No, jasně, že sem pak byla
po pár kilometrech odvařená a druhej den sem pak málem nedolezla k vlaku.
Tohle se stalo už pěkných pár let dozadu a od té doby sem jaksi poněkud
přehodnotila situaci. Myslím ale, že ještě letos (2003) na jaře měla redukce mé
výbavy mezery. Ovšem během léta a podzimu už sem na „to“ přišla :o)
„To“ je takový moje malý know-how přesně ušitý kachněti na míru. Takže teď vám představím
svoji kompletní výzbroj a výstroj, kterou momentálně disponuji doma a ze které
vybírám na své výpravy podle počasí a situace. Takže show může začít:
1. batoh Gemma 75 – starý model zeleného
batohu od mé oblíbené firmy. Mám ho už asi osm let, nesedí mi moc ideálně na
zádech a když ho naložím plnej, tak mám co dělat, abych ho unesla. No, letos
sem ho měla jen jednou, na výpravě na Boudu s Jiříkem, protože sem mimo
obvyklé výzbroje táhla ještě šest piv v plechu :o) Jinak už tenhle batoh
používám jen při stěhování. Možná jeho čas ještě přijde.
2. batoh Gemma 35 Life – malý,
milý, zelený, docela roztrhaný, ale ještě funkční. Jo, mám ho už taky osm let.
Koupila sem ho v době, kdy mě stál skoro půlku výplaty. Mám ho moc ráda.
Vleze se do něj neskutečně moc potřebných věcí, je kompaktní a dobře vymyšlený.
3. spacák Gemma – tmavě modrý navenek,
světle modrý uvnitř. Mumie s límcem. Mám ho taky už osm let :o) Kdysi v něm
bylo v –5°C vedro, teď už promrzá u nuly. Na objem je véélikej a nemám na něj
ani žádnej kompresní obal nebo tak něco. Tahám ho sebou, tak jak je a mám ho
ráda :o)
4. Alumatka – jo, to je dvacet deka izolace. Není to to správný labůžo jako karimatka, ale v nejhorším to stačí. A nejhorší to na mých výpravách je dycky :o) Izoluje od mokra a trošíčku od chladu. Je to díky ceně takový spotřební materiál, ale já mám od začátku pořád jen tu jednu. Už asi čtyři roky.
5. Celta – českej čtverec :o) Co víc
dodat? Celtu sebou vozím vždycky a nejenom na výpravy ven, ale kamkoliv, kde se
celta může hodit. Dá se na ní sedět, ležet, jíst spát, dá se z ní udělat
pláštěnka nebo jen plachta na přikrytí čehokoliv.
6. stan Coleman Nevada – uvrtal
mě do něj Egi… furt mlel o tom, jak je to skvělej stan až sem si ho taky
pořídila. Je to nejnovější součást vybavení. Maličký super stan. Vyspí se v něm
pohodlně dva lidi, dva psi a dva velký batohy. Samotní dva lidi se tam vlezou
až moc fajn :o) Mám těžší verzi se železnejma tyčkama, protože dural byl o litr
dražší. Stan postaví i jeden člověk za 15 minut včetně kolíkování, dva lidi to
mají za chviličku, pokud se teda jeden druhýmu nemotají pod nohama :o) Zbourat
ho je ještě rychlejší. Po tmě sem to v jednom člověku zvládla taky do těch
15 minut.
Teď přejdu volným krokem k oblečení a pak vám postupně
prozradím zbytek… Takže, když jezdím na výpravy, tak jezdím do hor a případně
na bunkříky a od toho se docela odvíjí moje oblečení.
1. Maskáče – vzor 60, neboli jehličí. Mám
kalhoty a dlouhý kongo. Kalhoty jsou super, dovybavené řemenem a kšandama,
jinak by mi spadly… :o) Kongo sebou vozím podle počasí. Někdy jen jako
polštářek pod hlavu, někdy jako super vrchní vrstvu oblečení do deště a větru.
2. Pláštěnka a větrovka – obojí
modré tmavší barvy. No, jasný nevypadá to ani zálesácky ani bunkrácky, ale je
to praktické, lehké a funkční a já se rozhodně nebráním moderním materiálům a
technologiím, pokud to má na horách fungovat :o) Obojí je jen pod zadek.
Větrovku nosím na podzim často, pláštěnku vytahuji jen v dešti. V kombinaci
s vytaženou kapucí a s kšiltovkou se mi obojí výborně osvědčilo.
3. Kšiltovka jedna a druhá – mám dvě.
Černou obyčejnou. Ne úplně obyčejnou, dostala sem ji od Jiříka JDC, přivezl ji
až z Německa :o) Je tak trošku ušmouraná, protože ji často tahám přidělanou
na batohu. Tahle černá je do deště a na léto. Pak mám druhou šedou z fleecu
s klapkma na uši od O’neila :o) Tu sem si koupila před lety za děsně moc
peněz, protože se mi fakt líbila a pořád se mi líbí. Asi jste uhodli, že takhle
je na zimu :o)
4. Šátek, šála a rukavice – k tomu
asi není co dodat. Mám od Honzíka z Prahy trojcípý vojenský zelený šátek.
Nosím ho v létě kolem hlavy. Šála a rukavice jsou na horách potřeba do
zimy k větrovce. Opravdu je nosím, i když sem blázen, protože zmrznout
fakt nehodlám :o)
5. Botky – kanady a Meindl – Kanady
beru jen na víkendy, kde se moc nechodí, takže třeba na Stašov a podobně. Když
jedu fakt na hory, tak si obuju svoje super spolehlivé goretexové botky značky
Meindl. Investice do nich byla jednou z nejlepších za poslední roky, navíc
mám dojem, že sem je tenkrát neplatila já :o) Mám je už tři roky a nedám na ně
dopustit. Slouží mi současně i jako normální zimní botky a jsou prima.
6. Ponožky a návleky na botky – Co se
týká ponožek, tak jsem se „zamilovala“ do značky Moira. Nic jinýho na mých
nohách na výpravě nenajdete. Návleky na botky mám křiklavě modré, ale je to
praktická drobnost. Zateplí nohy a nemáte hned mokrý a špinavý botky. Uznávám,
na maskáčích to vypadá ujetě, ale aspoň mě v mlze na horách nepřehlídnete
:o)
7. Mikiny a košile – Mám jednu
mikinu už osm let :o) Hm, proboha, co se to před těma osmi rokama dělo??… Je
šedá, fleecová By Camagnolo… Mám ji moc ráda a často ji na výpravách nosím. Pak
mám ještě černou teplou mikinu. Tu tahám až na podzim a v zimě. Když je
velká zima, tak nosím kombinaci obou mikin pod větrovkou. Košili mam starou
flanelku a nosím ji ke koním na Stašově.
8. Kraťasy – na léto a teplý podzim mám
černý kraťasy s kapsami. Jsou super a ztratí se na nich ledasjaký flek :o)
9. Vrstva triček a spol. – Hm,
tak trička nosím buď zelený vojenský nebo obyčejný černý bavlněný a nebo nosím
trička od Hannahu. Krátký nebo dlouhý rukáv podle počasí. Když je zima, tak pod
maskáče nosím bavlněný dlouhý elasťáky. Co se týká prádýlka, tak zásadně
bavlněný. Černý bavlněný piditriko a černý nebo khaki kalhotky…prostě úlet až
do konce o)
No, tak už víte, co mívám na sobě a co mám za základní
výzbroj na spaní venku. Takže teď tak nějak ještě vyjmenuju zbytek věcí, který
nějak souvisí s výpravama.
Na spaní venku mám ještě dodatečný vybavení do deště. Egi o
tom píše na svým webu, jako by to byla super věc, ale když to viděl poprvé v reálu
jako můj výmysl, tak se mi smál. Ale postupně i on uznal, že to není úplně
blbej nápad. O co jde? Na jednu noc venku si vozím 1x
mikrotenovou zakrývací folii o rozměru 4x5 metrů a 2x igelitový pytel na
odpadky o objemu 120 litrů. Jo, prostě celta je fajn, ale v průtrži
mračen vám tak do tří hodin proteče a pak igelit oceníte. Z fólie se dají
postavit různý super domečky :o) Pytle jsou na batoh a botky. Když se ráno
můžete převlíct do suchých věcí a máte sucho v botách, tak věřte, že se
budete koukat na hory veseleji. To má samozřejmě cenu jen pokud ráno už neprší…
Já sem sice cvok a když to jinak nejde, tak usnu i v dešti na holé zemi a
ještě se u toho směju, ale to je extrém. Normálně spím ráda v teple a
suchu jako všichni. Jo a když jedu na víkend, tak beru ty fólie aspoň dvě.
Další věcí je baterka. Když
jedu na bunkříky, což je skoro pokaždé, tak vozím poměrně velkou baterku. Není to
ani kryptonka, ale svítí fajn. Pak sebou tahám foťák.
Ten nemá význam pro přežití, aspoň teda myslím. Tahám ho sebou jen proto, že
ráda fotím. Mám maličkou Prakticu a nosím ji na pravým popruhu na báglu, aby
byla při ruce.
Tak a teď se dostávám k takovým těm opravdu drobnostem,
které mám v igeliťáku v horní kapse batohu:
propiska, Valetol, žvýkačky, papírové kapesníky, náhradní články do baterek,
obinadlo, krém na ruce, zrcátko, hřebínek, náhradní film, náplasti, zapalovač,
sirky. Taková malá KPZetka :o)
No a pak to svým způsobem nejdůležitější. Výbava pro
přežití. Taková sada pro případ, že přijdu o batoh a všechno mimo kalhot…
Všechno co teď vyjmenuju se mi vleze do pravé kapsy na nohavici maskáčů nebo
kraťasů. Takže z dokladů vozím jen OP, Z-kartu a
šalinkartu + peníze v hotovosti. Tohle zabalené v igelitu. Pak mobil, malá tužková baterka, která dobře svítí. Dál propiska, papírový kapesníky, klíče, nůž a Tatranka.
Tohle všechno se mi do té kapsy v pohodě vleze. Plus normální vojenský kapesník do kapsy a rezervní igelitové
sáčky na mobil a foťák do deště. A nakonec mapy
a papír s pár odjezdama vlaků. Jo, mapY, protože já občas jezdím durch dvě
mapy, někdy i tři :o)
Úplně poslední věcí není věc , ale moje malé žluté plyšové kačátko, které přežívá venku na batohu za každého počasí. Takovej výsostnej znak a symbol odolnosti :o))
Teď zbývá tuhle výstroj a výzbroj použít. Když balím bágl
Life, tak dovnitř dám spacák, alumatku (nebo stan a alumatku pak nahoru s celtou),
igelity a fólii, baterku velkou, někdy rezervní tričko a ponožky nebo v zimě
teplý oblečky navíc a jídlo. Horní kapsa obsahuje již zmíněnou KPZetku. Celtu a
pláštěnku mívám nahoře na batohu. Boky báglu patří flaškám s vodou a
přední kapsa je dělaná na mapy. I když mapu obvykle mívám cestou přidělanou u
pasu, aby byla po ruce. Na báglu je na bederáku malá kapsička, ve které mívám
drobný a žvýkačky a taky březovou kůru a sojčí peříčko :o) Takhle teda vypada
můj sbalenej bágl na tři dny/dvě noci.
Kapitola o jídle bude krátká. Na víkend toho moc nevozím,
protože hodně chodím a koukám a jídlo beru jen jako nutnost. Jím obvykle jen
dvakrát denně. Když se vzbudím a než zalezu spát a to ještě občas taky nevyjde
a přes den slupnu občas nějakou tatranku. To co sebou vozím teď je celkem
standardní výbava, aspoň myslím. Jsem z těch, kteří na výpravách nevaří.
Jedním z důvodů je to, že se často pohybuju v chráněných oblastech,
takže stejně jako nevozím většinou stan, tak ani nedělám ohýnky. Stan vozím jen
kvůli zimě, jinak radši spím pod oblohou plnou hvězdiček. Na horách v létě
umí být noční obloha kouzelná :o) No, dřív sem vozila chlebík, rohlíky a
konzervy a paštiky a oplatky. Teď vozím prakticky to stejný, jen se liší úprava
podle počasí a ročního období. V létě si ráda udělám na celtě super piknik
s konzervou, al epro deštivé víkendy mám vychytávku roku :o) To si doma
nachystáte pěkně chlebíky nebo rohlíky s paštikou a každej zvlášť pak
zabalíte do mikrotenovýho sáčku. Divný? Do deště ideální, nevěřili byste, jak
se papírový ubrousky v dešti lepí. Pak vozím pár tatranek a BeBe Dobré
ráno oříškový :o) No a do zimy se hodí placačka rumu :o) To je celý. Když je
příležitost a peníze, tak si dám na závěr výpravy pivko a nějaký jídlo. Přes
víkend jinak kupuju občas jen pití.
Tak teď přemýšlím, co dál.
Jo, jak si ustlat? No, já přespím skoro všude. Ideální je
louka na okraji lesa. Na travičce se spí fajn. Jasný, když je hnusně, tak si
zkusím najít něco aspoň za větrem, když už ne pod střechou. No, třeba Egi na
spaní dělá tzv. polní prezervativ :o) To si zalezete ve spacáku napříč do
celty, nohy dáte do kapuce a zabalíte se a pak vypadáte jako v … hm, prostě tak
:o) Já teda takový kraviny nedělám. Když je pěkně tak se jen tak rozvalím na
celtě. Když prší, fouká a je vůbec hnusně, tak mám půlku celty pod sebou, pak
alumatku, pak já ve spacáku s batohem pod hlavou a druhou půlkou celty se
přikryju. Když úplně nelije, tak mívám botky schovaný za sebou pod celtou.
Tak a prostě tak to je. Teď víte, co mám na horách sebou. Všechny
ty věci mi málokdy zaručí 100% pohodlíčko, ten zbytek je už o tom, co kdo
vydrží a je ochotnej vydržet. Na horách je fajn, i když je tam hnusný počasí,
když je krásně, tak je to super. Já se letos vrátila na hory, protože to tam
mám ráda a chtěla sem zas prolízt místa, který už sem znala. Fakt je, že
některý výpravy byly tak trošku mně samotné natruc a párkrát mi ani to skvělý
vybavení málem nestačilo k přežití :o) O jediný vás prosím, neberte tohle
fakt jako nějakej návod, protože bych nerada, aby mimo mě ještě někdo jinej na
horách zmrznul :o))…